Sydney je jedno z mých nejoblíbenějších měst. Je pro mě velmi fascinující, jak zdejší architekti dokázali propojit historické stavby s moderní architekturou. Tato fúze dvou zcela odlišných světů vytváří nezaměnitelnou atmosféru centra tohoto úchvatného města. Sydney je nesmírně přátelské, kulturní a kosmopolitní město. Má však mnoho předností. Jedním z nich je třeba relativní klid. Moc rád jsem vždycky chodil do botanické zahrady v centru města, odkud je výhled na známou operu nebo právě na mrakodrapy, které vytváří nádhernou siluetu. Mám rád Sydney.
Tuhle fotku jsem prostě musel mít. Sydney se mi natolik vepsalo do srdce, že při pohledu na jakoukoli fotografii tohoto města, mám nutkavou touhu jet do Austrálie znovu. Staré a nové se v této metropoli neuvěřitelně doplňuje. Do jakého interiéru bych takový motiv umístil. Jednoznačně do kanceláře, zasedací místnosti nebo na recepci. Jsem ale přesvědčen, že taková panoramata se skvěle hodí i do domácích interiérů a nemusí to být pouze kancelář. Co třeba obývací pokoj, předsíň nebo třeba pokoj pro hosty?
Zavřete na chvíli oči a představte si, že jste na pláži. Cítíte, jak se vaše bosé nohy boří do vyhřátého bílého písku, slyšíte šumějící oceán a vnímáte jeho překrásnou azurovou barvu. Cítíte svěžest přírody a je vám po celém těle moc hezky. Jak moc rád bych se teď znovu procházel třeba právě po australské Elis Beach doopravdy!
Zavřete na chvíli oči a představte si, že jste na pláži. Cítíte, jak se vaše bosé nohy boří do vyhřátého bílého písku. Slyšíte šumějící oceán a představujete si jeho azurovou barvu. Vaším tělem proudí svěžest přírody a je vám po celém těle moc hezky. Jak bych se teď rád na toto místo vrátil a opět se procházel po australské Elis Beach doopravdy. Ta volnost, ta harmonie, ta svoboda!
Incredible India! tak zní oficiální a především velmi výstižný slogan této země. Indie je skutečně neuvěřitelná a to vším. Lidmi, kulturou, stavbami, krajinou, jídlem, barvami… Takto bych mohl jmenovat a jmenovat. Indie vás nenechá v klidu, chvíli ji milujete, pak zase nenávidíte, aby se do ní člověk nakonec doopravdy zamiloval na věky. Doufám, že do tohoto koutu světa mě mé cesty ještě dovedou, moc bych si přál vidět, kam se tato pestrobarevná a svérázná země za těch několik let od mojí poslední návštěvy posunula.
Austrálie má mnoho ikonických symbolů. Jedním z nich je i cedule Pozor klokani!. Na dlouhých rovinkách uprostřed pouště často bývají jediným zpestřením na cestě. Ale k nejmenšímu kontinentu světa to prostě patří. A věřte, že každý, kdo někdy byl v austrálii, má tuto ceduli ve svém archivu fotografií. Přesto i tato fotografie může mít svůj příběh. Třeba takový, kdy jsem přesně naproti této ceduli nakupoval poprvé v životě v selfe service stánku ty nejlepší pomeranče, jaké jsem kdy měl. Do připravené kasičky jsem hodil požadovaný obnos, vzal si zakoupený pytlík oranžových plodů a osvěžen nejen ovocem, ale i zážitky opět vyrazil na cestu napříč Austrálií.
Jeden pohled někdy stačí k tomu, aby se mi podlomila kolena. Tuto fotku jsem fotil v chýši, kde se dívky právě zdobily tradičními ornamenty. Zmáčkl jsem spoušť, ale v záplavě všech dojmů, prožitků a vyfocených snímků z vesnice tohoto indiánského kmene, jsem na fotku úplně zapomněl. Mou pozornost opět připoutala až doma, kdy jsem dělal výběr fotografií pořízených na této cestě. Pohled této dívky ve mě vzbudil mnoho myšlenek. Na co myslí? Koho nebo co pozoruje? Jaká je její budoucnost? Pro mě samotného je tato fotka pohledem do budoucnosti, kde silný kmen Waurá brání dál úspěšně své tradice, život v pralese provázaný s amazonskou džunglí a s osobitostí sobě vlastní žije naplněný a šťastný život. Minimálně takový, jaký jsem v xinguské vesnici poznal.
