Osud domorodých obyvatel Aboriginců ve mě vyvolává smutek. Bohužel se tito domorodci nedokázali ubránit kolonizátorům a jejich smutná historie mnohé z nich vyhnala na okraj společnosti. O to víc mě těší, že jsou v Austrálii stále společenstva, která si svou zemitou kulturu rudého kontinentu stále udržuje a snaží se zprostředkovat ji i okolnímu světu. Tento chlapec patří ke kmeni Tjapukai, který obývá tropickou oblast v okolí Cairns. Z jeho pohledu jsem cítil především hrdost.
Amazonský deštný prales je pokladnicí přírodního bohatství naší planety. Motýl morpho je považován za jednoho z nejkrásnějších motýlů planety. Jeho blankytně modrá křídla učarují pohled každého, kdo jej uprostřed nezkrotné džungle spatří. Jsem o tom přesvědčen. Stejně jako zakopaný poklad, hledá se v pralesích Jižní Ameriky morpho stejně obtížně. Ačkoliv jsem navštívil Amazonii opakovaně, tohoto nádherného motýla jsem spatřil pouze jednou. O to víc si tohoto setkání cením.
Každá fotografie je opatřena certifikačním štítkem s názvem, sériovým číslem
a originálním podpisem autora. Fotografie jsou tištěny v maximální limitované řadě
200 ks. Každou z nabízených fotografií je možné objednat také v jiných rozměrech,
v barevné, či černobílé variantě.
Každá fotografie je opatřena certifikačním štítkem s názvem, sériovým číslem
a originálním podpisem autora. Fotografie jsou tištěny v maximální limitované řadě
200 ks. Každou z nabízených fotografií je možné objednat také v jiných rozměrech,
v barevné, či černobílé variantě.
Každá fotografie je opatřena certifikačním štítkem s názvem, sériovým číslem
a originálním podpisem autora. Fotografie jsou tištěny v maximální limitované řadě
200 ks. Každou z nabízených fotografií je možné objednat také v jiných rozměrech,
v barevné, či černobílé variantě.
Sloni jsou moudrá stvoření a pozorovat je ve volné přírodě je pro mě vždy dojemný zážitek. Věřte, že vzpomínky na africké safari nikdy neomrzí. Obzvláště v takovém momentě, jako je zachycen na této fotografii. Sloní máma s mláďaty ode mě byla jen pár metrů. Dokonalá svěží scenérie obklopující slony na mě už v okamžik focení působila nesmírně klidně. Ve spojení s moudrým pohledem samice ve mě vždy vzplane síla, která mě vede nejen v mém fotografickém životě kupředu. Stejně tak, jako ku předu směřuje tato sympatická rodinka.
Chameleoni jsou neobyčejní ještěři žijící v Africe, v okolí Středozemního moře, na Blízkém východě, Srí Lance i v Indii. Jejich hlavní domovinou je však ostrov Madagaskar. Obývají pouště, polopouště, savany, nížinné i horské deštné lesy. Žít mohou dokonce i v nadmořských výškách nad 4.000 metrů. Chameleoni dokážou změnit barvu kůže a to z mnoha důvodů. Třeba pokud je jim zima, v době námluv, k maskování, v závislosti na náladě, stresu nebo z důvodu zastrašení. Že existuje růžový chameleon jsem až do návštěvy Madagaskaru neměl ani tušení. Čtvrtý největší ostrov světa je ale natolik unikátní, že by mě nepřekvapilo, kdyby tu chameleoni hráli barvou duhy.
Každá fotografie je opatřena certifikačním štítkem s názvem, sériovým číslem
a originálním podpisem autora. Fotografie jsou tištěny v maximální limitované řadě
200 ks. Každou z nabízených fotografií je možné objednat také v jiných rozměrech,
v barevné, či černobílé variantě.
Každá fotografie je opatřena certifikačním štítkem s názvem, sériovým číslem
a originálním podpisem autora. Fotografie jsou tištěny v maximální limitované řadě
200 ks. Každou z nabízených fotografií je možné objednat také v jiných rozměrech,
v barevné, či černobílé variantě.
Největší soustavou korálových útesů na světě je Velký bariérový útes táhnoucí se podél severovýchodního pobřeží Austrálie v délce přes 2 000 km. Když jsem zjistil, že jeden z korálových ostrůvků je vytvarován do srdce, hned jsem začal zjišťovat, ve kterých místech leží a jak se k němu dostat. Heart reef jsem se vypravil z městečka Harvey Bay pronajatou helikoptérou. Rád hledám na Zemi důkazy, kdy nám příroda vyznává lásku.
Kolibříkům se přezdívá létající drahokamy. Když jsem spatřil svého prvního, musel jsem této přezdívce dát za pravdu. Tito drobní ptáčci jsou totiž skutečně ozdobou deštných pralesů Latinské Ameriky. Možná i proto je jejich fotografování opředeno tvrdou prací a i já jsem si musel tento šperk do svého archivu tvrdě zasloužit. Na tuto fotografii jsem bez hnutí, s notnou dávkou trpělivosti a soustředění čekal téměř dvě hodiny. Kolibříci jsou totiž neobyčejně rychlí, vytrvale dokážou letět rychlostí až 50 km/h, umí bleskově měnit úhel pohybu křídel podle toho, jak právě fouká vítr! Dokážou se vznášet na místě nebo dokonce v letu couvat. Od pradávna jsou tito drobní ptáčci pro mnohé jihoamerické šamany poslem radosti, smíchu a lásky. I mě nakonec tento kolibřík bělokrký úsměv na tváři vykouzlit dokázal.
Keporkakové jsou mí velcí oblíbenci. A jsem vděčný, že jsem se k nim dostal tak blízko, že fotky, které prezentuji nejsou výřezem. Keporkaky jsem měl téměř na dosah ruky. Vyfotografovat je ve výskoku je jen dost obtížné. Setkání s těmito velikány bylo pro mě dojemným zážitkem, který pro mě moc znamená.
Austrálie bez klokanů by nebyla Austrálií a nepotkat na rudém kontinentu alespoň jednoho snad ani nelze. Při setkání s touto klokaní mámou jsem se zaměřil na pelíšek, který vak jejímu mláděti vytváří. Dostatek prostoru, teplo a bezpečí jsem klokánkovi trochu záviděl. Jsem ale přesvědčen, že on se už nemohl dočkat, až máminu kapsu opustí a vydá se prozkoumat svět.
Slovo koala znamená v řeči domorodých Austrálců „nepije“. Koala medvídkovitá skutečně nepije, všechny potřebné tekutiny přijímá z eukalyptových listů, kterými se živí. Koaly mají vcelku poklidný život. Zhruba čtyři hodiny denně tráví sháněním potravy a zbytek dne většinou prospí. Občas bych s nimi i měnil. Pokud máte doma dítko milující přírodu, věřím, že právě tato fotografie v podobě dekorativního obrazu mu udělá radost.
Keňský národní park Masai Mara je pro mě fascinující divadlo plné zvířecích aktérů, které bych dokázal pozorovat dlouhé hodiny. Minimálně dvě hodiny jsem strávil i focením tohoto lvíčete a jeho sourozenců, kteří dováděli s hravostí a zvídavostí dítěte. Na veškeré dění samozřejmě dohlížejí přísným okem i lví mámy, které svá mláďata vedou k jednomu jedinému cíli. Být silným jedincem, který v divoké africké přírodě přežije a zachová druh. Toto lvíčátko právě prozkoumává svět a přijímá zákonitosti lví smečky. Za kmenem stromu na éto fotografii se ale schovává další mládě. Nedlouho po stisknutí spouště fotooaparátu druhý lvíček „zaútočil“ na svého kámoše a začalo opravdové kočkování. Soustředil jsem se, aby mi neunikl ani jeden záběr. I přesto jsem se přistihl, jak mi jejich hravost, radost a roztomilost vykouzlily úsměv na tváři.
Svět národního parku Kakadu je velmi pestrý a celá rozlehlá oblast chrání širokou škálu prostředí. V tomto australském přírodním skvostu jsem strávil téměř týden a každý den jsem žasl nad nádherně divokým světem řek, říček a billabongů, ale také nad bohatým život mokřadů a bažin, mangrovových porostů, vápencových skalních formací, eukalyptů i rozsáhlých nížin. V parku žije nesčetné množství druhů rostlin a živočichů. Nejpočetněji je zde zastoupeno vodní ptactvo. Park je domovem pro tři miliony ptáků. Za úsvitu jsem rád poslouchal hašteřivé papoušky kakadu naholícé. Jeden pár mi k tomu dokonce takto zapózoval.
