Dívku z Ladakhu jsem potkal v kopcích kousek za městem. Zrovna jsem vyrazil na projížďku na motorce Royal Enfield a zkoušel, do jaké výšky s ní dokážu vyjet. Na chvíli jsem zastavil, abych se občerstvil a pokochal krásou Himálají kolem mě. Zčistajasna přede mnou stála nádherná dívka oděná do tradičního hávu. Dívali jsme se na sebe a já se jí pokorně posunky zeptal, jestli bych si jí mohl vyfotografovat. Nesměle kývla na souhlas. Jak nenadále se objevila, stejně tak i odešla. Přesto mi památka na toto krátké a nečekané setkání zůstala navěky. Bohužel jsem se jí nezeptal na jméno, stejně bych tuto fotku asi jinak než Dívka z Ladakhu nepojmenoval.
Váránasí je město modliteb, duchovních tradic a přechodu duší. Lidé se zde modlí na posvátných ghátech, úctívají hinduistické bohy, vykonávají důležité rituály a ceremonie. Městem protéká posvátná Ganga. Váránasí je neuvěřitelné místo s nepopsatelnou atmosférou. Pohledy zdejších lidí jsou plné víry. Věřím, že na toto místo se ještě někdy opět podívám. Tu mystickou atmosféru musím zažít ještě jednou.
Incredible India! tak zní oficiální a především velmi výstižný slogan této země. Indie je skutečně neuvěřitelná a to vším. Lidmi, kulturou, stavbami, krajinou, jídlem, barvami… Takto bych mohl jmenovat a jmenovat. Indie vás nenechá v klidu, chvíli ji milujete, pak zase nenávidíte, aby se do ní člověk nakonec doopravdy zamiloval na věky. Doufám, že do tohoto koutu světa mě mé cesty ještě dovedou, moc bych si přál vidět, kam se tato pestrobarevná a svérázná země za těch několik let od mojí poslední návštěvy posunula.
S makaky se v Indii setkáte téměř na každém kroku. Z přítomnosti opic jsem ale většinou vnitřně nervózni, už několikrát se mi totiž stalo, že mi tato nevypočitatelná stvoření něco nepozorovaně sebrala. Naposledy přímo z ruky mé oblíbené sluneční brýle. Několikrát jsem byl také svědkem, že tlupa makaků odskákala s něčím foťákem Makakové jsou opravdu nevyzpytatelné opičky. Tohle mládě i jeho matka, které jsem potkal na rušné ulici ve městě Jaipur, byli naopak nebývale klidní. Skoro mi to připadalo, že je mé portrétování bavilo. A jako každé mláďátko i toto ztotožňovalo přírodní roztomilost.
S makaky se v Indii setkáte téměř na každém kroku. Z přítomnosti opic jsem ale většinou vnitřně nervózni, už několikrát se mi totiž stalo, že mi tato nevypočitatelná stvoření něco nepozorovaně sebrala. Naposledy přímo z ruky mé oblíbené sluneční brýle. Několikrát jsem byl také svědkem, že tlupa makaků odskákala s něčím foťákem Makakové jsou opravdu nevyzpytatelné opičky. Tohle mládě i jeho matka, které jsem potkal na rušné ulici ve městě Jaipur, byli naopak nebývale klidní. Skoro mi to připadalo, že je mé portrétování bavilo. A jako každé mláďátko i toto ztotožňovalo přírodní roztomilost.
Pohled na úchvatnou stavbu zrcadlící se v řece Jamuně je okouzlující, stejně tak jako její romantická historie spojená s legendou o velké lásce. Taj Mahal nechal postavit císař Šahdžahán jako hrobku své ženě poté, co při porodu 14. dítěte roku 1631 předčasně zemřela. Své nejmilovanější choti Mumtáz Mahal tak císař touto stavbou věnoval věčnou slávu. Když jsem viděl nachově zbarvené nebe nad touto významnou stavbou, věděl jsem, že přesně to je ta správná chvíle na fotku. Tento obraz si určitě najde své místo u někoho s romantickou duší.
