S makaky se v Indii setkáte téměř na každém kroku. Z přítomnosti opic jsem ale většinou vnitřně nervózni, už několikrát se mi totiž stalo, že mi tato nevypočitatelná stvoření něco nepozorovaně sebrala. Naposledy přímo z ruky mé oblíbené sluneční brýle. Několikrát jsem byl také svědkem, že tlupa makaků odskákala s něčím foťákem Makakové jsou opravdu nevyzpytatelné opičky. Tohle mládě i jeho matka, které jsem potkal na rušné ulici ve městě Jaipur, byli naopak nebývale klidní. Skoro mi to připadalo, že je mé portrétování bavilo. A jako každé mláďátko i toto ztotožňovalo přírodní roztomilost.
Každá fotografie je opatřena certifikačním štítkem s názvem, sériovým číslem
a originálním podpisem autora. Fotografie jsou tištěny v maximální limitované řadě
200 ks. Každou z nabízených fotografií je možné objednat také v jiných rozměrech,
v barevné, či černobílé variantě.
Koalí mámy nosí pelíšek pro svá mláďata stále s sebou. Když jsem mezi větvemi eukalyptu uprostřed australského outbacku spatřil tuto nerozlučnou dvojici, hned mnou projela hřejivé teplo, pocit bezpečí i nabíjející energie lásky. Vyfotil jsem jen pár snímků, nechtěl jsem totiž rušit tento vzácný okamžik. Koalí máma mi ve zvířecím světě ukázala další podobu lásky – té mateřské.
Austrálie má mnoho ikonických symbolů. Jedním z nich je i cedule Pozor klokani!. Na dlouhých rovinkách uprostřed pouště často bývají jediným zpestřením na cestě. Ale k nejmenšímu kontinentu světa to prostě patří. A věřte, že každý, kdo někdy byl v austrálii, má tuto ceduli ve svém archivu fotografií. Přesto i tato fotografie může mít svůj příběh. Třeba takový, kdy jsem přesně naproti této ceduli nakupoval poprvé v životě v selfe service stánku ty nejlepší pomeranče, jaké jsem kdy měl. Do připravené kasičky jsem hodil požadovaný obnos, vzal si zakoupený pytlík oranžových plodů a osvěžen nejen ovocem, ale i zážitky opět vyrazil na cestu napříč Austrálií.
Chápan vlnatý patří mezi jedny z největších opic nového světa. Toto mládě jsem vyfotil v Amazonii nedaleko ekvádorského města Tana. Chvíli mě pozorovalo ze svého úkrytu za listy a pak zmizelo. Byla to vteřina. Asi jsem ho ale zaujal, protože se za chvíli objevilo znovu a znovu mi zapózovalo před fotoaparátem. I jeho druhá póza je v této galerii. Fotit zvířata je často velká výzva, člověk si na tu nej fotku musí umět prostě počkat. trpělivost se v těchto chvílích obzvláště vyplácí. Ač byl tento chápán ještě mládě, jeho oči vyzařovali klid a moudrost dospělého jedince. Příroda je prostě fascinující. I proto věřím, že fotografie zvířat se hodí nejen do dětských pokojíčků, ale třeba i do kanceláře, čekárny, nebo na chodbu. Jejich silné pohledy mě kolikrát dokážou nejen vtáhnout, ale dodat klid i vykouzlit úsměv.
Planeta Země je tak krásná! Pozorovat zvířata v jejich přirozeném prostředí je pro mě vždycky nesmírně fascinující a také uklidňující. Chápan vlnatý patří mezi jedny z největších opic nového světa. Co toto mládě zaujalo sice už nevím, ale po těch několika letech si alespoň můžu vytvářet vlastní příběhy. Třeba, že vzhlíží k nebi a s pokorou prosí všechny amazonské lesní duchy a démony za harmonii světa. Vždycky, když tohoto chápana vlnatého vidím, vzpomenu si také na jednu úplně jinou fotku, podívat se na ni můžete zde. Schválně, je i pro vás v něčem podobná?
