Austrálie bez klokanů by nebyla Austrálií a nepotkat na rudém kontinentu alespoň jednoho snad ani nelze. Při setkání s touto klokaní mámou jsem se zaměřil na pelíšek, který vak jejímu mláděti vytváří. Dostatek prostoru, teplo a bezpečí jsem klokánkovi trochu záviděl. Jsem ale přesvědčen, že on se už nemohl dočkat, až máminu kapsu opustí a vydá se prozkoumat svět.
Keňský národní park Masai Mara je pro mě fascinující divadlo plné zvířecích aktérů, které bych dokázal pozorovat dlouhé hodiny. Minimálně dvě hodiny jsem strávil i focením tohoto lvíčete a jeho sourozenců, kteří dováděli s hravostí a zvídavostí dítěte. Na veškeré dění samozřejmě dohlížejí přísným okem i lví mámy, které svá mláďata vedou k jednomu jedinému cíli. Být silným jedincem, který v divoké africké přírodě přežije a zachová druh. Toto lvíčátko právě prozkoumává svět a přijímá zákonitosti lví smečky. Za kmenem stromu na éto fotografii se ale schovává další mládě. Nedlouho po stisknutí spouště fotooaparátu druhý lvíček „zaútočil“ na svého kámoše a začalo opravdové kočkování. Soustředil jsem se, aby mi neunikl ani jeden záběr. I přesto jsem se přistihl, jak mi jejich hravost, radost a roztomilost vykouzlily úsměv na tváři.
S makaky se v Indii setkáte téměř na každém kroku. Z přítomnosti opic jsem ale většinou vnitřně nervózni, už několikrát se mi totiž stalo, že mi tato nevypočitatelná stvoření něco nepozorovaně sebrala. Naposledy přímo z ruky mé oblíbené sluneční brýle. Několikrát jsem byl také svědkem, že tlupa makaků odskákala s něčím foťákem Makakové jsou opravdu nevyzpytatelné opičky. Tohle mládě i jeho matka, které jsem potkal na rušné ulici ve městě Jaipur, byli naopak nebývale klidní. Skoro mi to připadalo, že je mé portrétování bavilo. A jako každé mláďátko i toto ztotožňovalo přírodní roztomilost.
S makaky se v Indii setkáte téměř na každém kroku. Z přítomnosti opic jsem ale většinou vnitřně nervózni, už několikrát se mi totiž stalo, že mi tato nevypočitatelná stvoření něco nepozorovaně sebrala. Naposledy přímo z ruky mé oblíbené sluneční brýle. Několikrát jsem byl také svědkem, že tlupa makaků odskákala s něčím foťákem Makakové jsou opravdu nevyzpytatelné opičky. Tohle mládě i jeho matka, které jsem potkal na rušné ulici ve městě Jaipur, byli naopak nebývale klidní. Skoro mi to připadalo, že je mé portrétování bavilo. A jako každé mláďátko i toto ztotožňovalo přírodní roztomilost.
Koalí mámy nosí pelíšek pro svá mláďata stále s sebou. Když jsem mezi větvemi eukalyptu uprostřed australského outbacku spatřil tuto nerozlučnou dvojici, hned mnou projela hřejivé teplo, pocit bezpečí i nabíjející energie lásky. Vyfotil jsem jen pár snímků, nechtěl jsem totiž rušit tento vzácný okamžik. Koalí máma mi ve zvířecím světě ukázala další podobu lásky – té mateřské.