Vždycky, když vidím fotky z Nového Zélandu dýchne na mě duch klasické fotografie. V této nádherné zemi jsem strávil přes osm měsíců a všechny fotky nafotil klasickou technikou na diapozitiv. Do Nového Zélandu jsem se zamiloval. Pokaždé, když jsem se ráno probudil, ať už to bylo kdekoliv, vždy mi dech sebrala místní krajina. Její ráz, barvy, nádech i pestrost i tajuplnost snad nikde jinde nenajdete. nedivím se, že si právě Peter Jackson vybral Nový Zéland k natočení své proslulé trilogie Pán prstenů. Tento film se mimo jiné natáčel v době mého pobytu zde. Nový Zéland si ale získal mé srdce i kvůli neuvěřitelně milým lidem, kteří se ke mě vždy chovali přátelsky a srdečně, jako bych byl součástí jejich novozélandské rodiny.
Austrálie má mnoho ikonických symbolů. Jedním z nich je i cedule Pozor klokani!. Na dlouhých rovinkách uprostřed pouště často bývají jediným zpestřením na cestě. Ale k nejmenšímu kontinentu světa to prostě patří. A věřte, že každý, kdo někdy byl v austrálii, má tuto ceduli ve svém archivu fotografií. Přesto i tato fotografie může mít svůj příběh. Třeba takový, kdy jsem přesně naproti této ceduli nakupoval poprvé v životě v selfe service stánku ty nejlepší pomeranče, jaké jsem kdy měl. Do připravené kasičky jsem hodil požadovaný obnos, vzal si zakoupený pytlík oranžových plodů a osvěžen nejen ovocem, ale i zážitky opět vyrazil na cestu napříč Austrálií.
Neobyčejná drobná stvoření připomínající pohádkové trpaslíky z fantastického světa. To jsou pro mě jedni z nejmenších primátů světa nártouni. Přes den podřimují schoulení na větvi. Tohoto drobečka jsem hledal dvě hodiny. I přes malý vzrůst mají nártouni jedno obří nej. V poměru k maličkému tělu jsou jejich oči největší z říše savců. Dohromady váží dokonce víc než nártounův mozek. Velikostí přesahují i velikost jeho žaludku. Nepřipomíná vám někoho? Malé tělo, velké oči, špičaté uši? Milovníky kultovní ságy Star Wars možná nepřekvapí, že právě nártouni byli předobrazem moudrého mistra Yody. Já si tyto drobečky z Filipín opravdu zamiloval.
Každá fotografie je opatřena certifikačním štítkem s názvem, sériovým číslem
a originálním podpisem autora. Fotografie jsou tištěny v maximální limitované řadě
200 ks. Každou z nabízených fotografií je možné objednat také v jiných rozměrech,
v barevné, či černobílé variantě.
Fotil jsem kalderové jezero Quilotoa Loop a stále jsem někde za mnou slyšel hihotání. Po chvíli mi to nedalo, otočil jsem se a kousek ode mne stály dvě krásné dívky. Jedna docela maličká, asi semdiletá holčička se držela za ruku své patnáctileté sestry a s úsměvem na tváři mě pozorovaly při práci. Kývnul jsem na pozdrav a zeptal se, jestli si můžu pořídit jejich portrét. Souhlasili a k mému překvapení zareagovali na foťák se samozřejmou přirozeností. Jako by to byly ostřílené fotomodelky, které před foťákem stojí dennodenně. Nestojí! Nicméně díky jejich bezprostřednosti mám na fotografii zaznamenanou opravdovou sesterskou lásku. Láska je!
Pohled na úchvatnou stavbu zrcadlící se v řece Jamuně je okouzlující, stejně tak jako její romantická historie spojená s legendou o velké lásce. Taj Mahal nechal postavit císař Šahdžahán jako hrobku své ženě poté, co při porodu 14. dítěte roku 1631 předčasně zemřela. Své nejmilovanější choti Mumtáz Mahal tak císař touto stavbou věnoval věčnou slávu. Když jsem viděl nachově zbarvené nebe nad touto významnou stavbou, věděl jsem, že přesně to je ta správná chvíle na fotku. Tento obraz si určitě najde své místo u někoho s romantickou duší.
Vidím to jak dnes. Procházeli jsme se s manželkou a rok a půl starou dcerou po Airlie Beach a má žena mi prozradila, že by si přála někdy se proletět vrtulníkem. Po pár krocích jsme v nedalekém parku spatřili malou helikoptéru, která nabízela vyhlídkové lety. Neváhal jsem ani na vteřinu a své ženě její sen splnil. Proletěla se s námi i naše dcera, která to zvládla s naprostým přehledem a radostí jásala hned, když jsme se odlepili od země. Manželka se smála od ucha k uchu po celý let no a já všechnu tu nádheru pod námi pozoroval skrz hledáček fotoaparátu. A takový je příběh, který se mi vybaví vždy, když vidím tuto fotku. Třeba se vám při pohledu na Whiteheaven Beach vybaví ten váš příběh.
Chápan vlnatý patří mezi jedny z největších opic nového světa. Toto mládě jsem vyfotil v Amazonii nedaleko ekvádorského města Tana. Chvíli mě pozorovalo ze svého úkrytu za listy a pak zmizelo. Byla to vteřina. Asi jsem ho ale zaujal, protože se za chvíli objevilo znovu a znovu mi zapózovalo před fotoaparátem. I jeho druhá póza je v této galerii. Fotit zvířata je často velká výzva, člověk si na tu nej fotku musí umět prostě počkat. trpělivost se v těchto chvílích obzvláště vyplácí. Ač byl tento chápán ještě mládě, jeho oči vyzařovali klid a moudrost dospělého jedince. Příroda je prostě fascinující. I proto věřím, že fotografie zvířat se hodí nejen do dětských pokojíčků, ale třeba i do kanceláře, čekárny, nebo na chodbu. Jejich silné pohledy mě kolikrát dokážou nejen vtáhnout, ale dodat klid i vykouzlit úsměv.
Planeta Země je tak krásná! Pozorovat zvířata v jejich přirozeném prostředí je pro mě vždycky nesmírně fascinující a také uklidňující. Chápan vlnatý patří mezi jedny z největších opic nového světa. Co toto mládě zaujalo sice už nevím, ale po těch několika letech si alespoň můžu vytvářet vlastní příběhy. Třeba, že vzhlíží k nebi a s pokorou prosí všechny amazonské lesní duchy a démony za harmonii světa. Vždycky, když tohoto chápana vlnatého vidím, vzpomenu si také na jednu úplně jinou fotku, podívat se na ni můžete zde. Schválně, je i pro vás v něčem podobná?
Jezero Yamdrok je jedním ze tří největších posvátných jezer v Tibetu. Jeho vody střeží bohyně Dorje Gegkyi Tso a všichni Tibeťané včetně dalajlámy vykonávají k tomuto jezeru svatou pouť. Jezero je ctěno jako talisman a říká se, že je součástí životního ducha Tibetu. Yamdrok měří 72 kilometrů, jeho rozloha činí 638 km2, dosahuje průměrné hloubky 30 metrů a ve svém nejhlubším místě má metrů 60. Když jsem po cestě spatřil tento výhled, neodolal jsem. Pocukrované vrcholky i azurová voda jezera mně natolik učarovaly, že jsem se na tu nádheru nemohl vynadívat. Navíc mě tento obraz přenesl, a při pohledu na něj stále přenáší, do časů prvních cestovatelů a objevitelů. Vlastně ani nevím proč. Každopádně jeho atmosféra je pro mě magická.
