Zobrazuji všech 12 výsledků
Socha Ježíše Krista Vykupitele v Rio de Janeiru je jedním ze symbolů Brazílie. Střeží město a svými pažemi jej objímá. Překvapilo mě, jak jsem byl rád, když jsem ho alespoň v dáli při obchůzkách městem spatřil Skoro jako by skutečně vysílal jakousi sílu, klid a jistotu každému, kdo se na něj podívá. Nevím. Jedno ale vím jistě, bez této sochy by Rio nebylo takové, jaké je.
Socha Ježíše Krista Vykupitele v Rio de Janeiru je jedním ze symbolů Brazílie. Střeží město a svými pažemi jej objímá. Překvapilo mě, jak jsem byl rád, když jsem ho alespoň v dáli při obchůzkách městem spatřil Skoro jako by skutečně vysílal jakousi sílu, klid a jistotu každému, kdo se na něj podívá. Nevím. Jedno ale vím jistě, bez této sochy by Rio nebylo takové, jaké je.
Socha Ježíše Krista Vykupitele v Rio de Janeiru je jedním ze symbolů Brazílie. Střeží město a svými pažemi jej objímá. Překvapilo mě, jak jsem byl rád, když jsem ho alespoň v dáli při obchůzkách městem spatřil Skoro jako by skutečně vysílal jakousi sílu, klid a jistotu každému, kdo se na něj podívá. Nevím. Jedno ale vím jistě, bez této sochy by Rio nebylo takové, jaké je.
Zavřete na chvíli oči a představte si, že jste na pláži. Cítíte, jak se vaše bosé nohy boří do vyhřátého bílého písku, slyšíte šumějící oceán a vnímáte jeho překrásnou azurovou barvu. Cítíte svěžest přírody a je vám po celém těle moc hezky. Jak moc rád bych se teď znovu procházel třeba právě po australské Elis Beach doopravdy!
Zavřete na chvíli oči a představte si, že jste na pláži. Cítíte, jak se vaše bosé nohy boří do vyhřátého bílého písku. Slyšíte šumějící oceán a představujete si jeho azurovou barvu. Vaším tělem proudí svěžest přírody a je vám po celém těle moc hezky. Jak bych se teď rád na toto místo vrátil a opět se procházel po australské Elis Beach doopravdy. Ta volnost, ta harmonie, ta svoboda!
Květiny jsou neuvěřitelně dekorativní. Ať už stojí váza s barevnou kyticí na stole, konferenčním stolku nebo třeba visí krásně barevné květy ve formě obrazu na stěně interiéru. Vždy mě fascinuje jakou optimistickou atmosférou dokážou květiny svými barvami, křehkostí a ladností navodit. Dekorativní foto obraz s těmito květy se skvěle hodí do dívčího pokoje, předsíně, obývacího pokoje nebo třeba do terapeutického centra. Tyto lotosové květy jsem vyfotografoval v jednom malém buddhistickém chrámu na jihu Barmy, kam je místní stařenka donesla k oltáři, aby uctila své bohy. Možná i proto mají pro mě takový vznešený charakter.
Každá fotografie je opatřena certifikačním štítkem s názvem, sériovým číslem
a originálním podpisem autora. Fotografie jsou tištěny v maximální limitované řadě
200 ks. Každou z nabízených fotografií je možné objednat také v jiných rozměrech,
v barevné, či černobílé variantě.
Mnohokrát jsem se přesvědčil o tom, že Země je místo plné moudrosti, naděje, harmonie a radosti. A i když mi někdy nebylo zrovna hej, dokázal mi pohled na její krásu vyčarovat úsměv na tváři. Mirror Lakes tvoří soustavu jezer ležících na jižním ostrově na Novém Zélandu. Jezera najdete na cestě mezi Te Anau a Milford Soundem. Pohled na hory zrcadlící se v jejich klidných hladinách se neomrzí nikdy. Pamatuji si, že jsem měl jediný den na vyfocení tohoto snímku. V hlavě jsem si jej přesně takto vysnil a moc jsem si přál, aby v ten podvečer zrovna nefoukal vítr, aby hladina jezera byla klidná a odrážela úchvatný obraz jako zrcadlo. Přál jsem si to moc a přál jsem si dobře. Hladina jezera tohoto podvečera byla klidná jako mysl Maorského šamana.
Cestu na tento úchvatný madagaskarský ostrov nikdy nezapomenu. Byla totiž plná dobrodružství. Už v půjčovně aut mi paní říkala, že cestu po východním pobřeží Madagaskaru neprojedu. V tu chvíli se však pro mě stala ještě větší výzvou. Paní měla pravdu v jedné věci, cesta to byla šílená. V jílovitém rozmáčeném terénu jsem se zahrabal několikrát. Cesta byla také plná přívozů, z nichž mnohé byly pouhopouhé bambusové vory. Zdolával jsme nesčetné množství dřevěných mostů, za jejichž stav bych ruku do ohně rozhodně nedal. Jednu noc jsem dokonce přespali v čarodějné vesnici, nebo se to o ní alespoň říká. Na výpravách dost často bývá i cesta cílem. Nosy Mangabe pak už vlastně byl rajskou třešničkou! Za tu fotku to však všechno stálo. Co myslíte vy? Do jakého interiéru byste tento motiv umístili?
Cestu na tento úchvatný madagaskarský ostrov nikdy nezapomenu. Byla totiž plná dobrodružství. Už v půjčovně aut mi paní říkala, že cestu po východním pobřeží Madagaskaru neprojedu. V tu chvíli se však pro mě stala ještě větší výzvou. Paní měla pravdu v jedné věci, cesta to byla šílená. V jílovitém bahnitém terénu jsem se zahrabal několikrát. Cesta byla také plná přívozů, z nichž mnohé byly pouhopouhé bambusové vory. Zdolával jsme nesčetné množství dřevěných mostů, za jejichž stav bych ruku do ohně rozhodně nedal. Jednu noc jsem dokonce přespali v čarodějné vesnici, nebo se to o ní alespoň říká. Na výpravách dost často bývá i cesta cílem. Nosy Mangabe pak už na takové cestě byl rajskou třešničkou!
Buddhistické chrámy ve mě vzbuzují pocit klidu, míru a jistoty. V Jihovýchodní Asii se navíc cítím jako doma. kdo ví? Možná jsem tu někdy v minulém životě skutečně žil. možná jsem i zažil právě chrámový komplex Bagan v dobách jeho největší slávy. Kdo ví? Pravdou je, že energie takových míst je nesmírně povzbuzující. Pevně věřím, že i povzbuzující energii dokáže předat obraz do interiéru. Člověk to často potřebuje. Na chvíli se zastavit, zklidnit mysl, nechat se unášet proudem energie a jen tak být. Přesně tak, jako jsem jen tak byla fotil tento západ slunce nad Baganem.
Západy slunce moc často nefotím, ale když jsem v Darwinu na pláži sledoval tuto hru barev, nedalo mi to. Vytáhl jsem stativ a fotil. Jako na objednávku připlula i jachta, která dotvořila romantickou atmosféru dálek a dobrodružství.