Sydney je jedno z mých nejoblíbenějších měst. Je pro mě velmi fascinující, jak zdejší architekti dokázali propojit historické stavby s moderní architekturou. Tato fúze dvou zcela odlišných světů vytváří nezaměnitelnou atmosféru centra tohoto úchvatného města. Sydney je nesmírně přátelské, kulturní a kosmopolitní město. Má však mnoho předností. Jedním z nich je třeba relativní klid. Moc rád jsem vždycky chodil do botanické zahrady v centru města, odkud je výhled na známou operu nebo právě na mrakodrapy, které vytváří nádhernou siluetu. Mám rád Sydney.
Tuhle fotku jsem prostě musel mít. Sydney se mi natolik vepsalo do srdce, že při pohledu na jakoukoli fotografii tohoto města, mám nutkavou touhu jet do Austrálie znovu. Staré a nové se v této metropoli neuvěřitelně doplňuje. Do jakého interiéru bych takový motiv umístil. Jednoznačně do kanceláře, zasedací místnosti nebo na recepci. Jsem ale přesvědčen, že taková panoramata se skvěle hodí i do domácích interiérů a nemusí to být pouze kancelář. Co třeba obývací pokoj, předsíň nebo třeba pokoj pro hosty?
Austrálie je nesmírně fotogenickou zemí, což mě vlastně při první návštěvě tohoto kontinentu dost překvapilo. Zajímavá je, že fotogenická může být i poušť. Často by si člověk řekl, že kromě písku na vyprahlé krajině nemůže nic být. Za tu dobu co cestuji a navštívil jsem několik pouští jsem se ale přesvědčil, že opak je pravdou. Australskou poušť v samotném centru kontinentu charakterizuje červená barva. Způsobuje ji množství železa přítomného ve zdejší půdě. Kata Tjuta je skalní útvar nedaleko proslulého monolitu a symbolu Austrálie Uluru. Barevnost fotografií pořízených na tomto místě mě vždycky udivuje. nejen kombinací barev, ale také jejich jasností.Pokud máte rádi červenou, myslím, že právě Kata Tjuta by mohla být vaší volbou.
Austrálie má mnoho ikonických symbolů. Jedním z nich je i cedule Pozor klokani!. Na dlouhých rovinkách uprostřed pouště často bývají jediným zpestřením na cestě. Ale k nejmenšímu kontinentu světa to prostě patří. A věřte, že každý, kdo někdy byl v austrálii, má tuto ceduli ve svém archivu fotografií. Přesto i tato fotografie může mít svůj příběh. Třeba takový, kdy jsem přesně naproti této ceduli nakupoval poprvé v životě v selfe service stánku ty nejlepší pomeranče, jaké jsem kdy měl. Do připravené kasičky jsem hodil požadovaný obnos, vzal si zakoupený pytlík oranžových plodů a osvěžen nejen ovocem, ale i zážitky opět vyrazil na cestu napříč Austrálií.
Galapágy jsou rájem na Zemi. Nikde jinde na světě jsem neviděl takovou koncentraci volně žijících zvířat, jako právě na galapážských ostrovech. A ty západy slunce! Úplně cítím, jak se nohama bořím do vyhřátého písku, procházím se po pláži, kterou mám jen sám pro sebe, sleduji mořské vlny převalující se tam a zpět a užívám si krásně rozehrané barevné představení odehrávající se na nebi kolem mě. Klid a vyrovnanost je ten pocit, který jsem při pořízení této fotky prožíval. Dovedu si proto představit, že stejnou náladu dokáže tato fotka přenést třeba do ložnice, terapeutického centra nebo obývacího pokoje.
