Hallo mister! Hallo mister! Tahají mě za ruce dětské ruce. Po celou dobu, co fotím, mě sleduje asi deset capartů, pro které jsem stejně exoticky zajímavým bodem, jako majestátný Borobudur pro mě. Asi za dvě hodiny se jedno z dítek osmělí a poprosí mě, jestli se se mnou může vyfotografovat. Souhlasně kývnu a v tu ránu se strhne fotící kolotoč. Píše se rok 2004 a takové jsou mé první vzpomínky na toto místo. Tehdy ještě nikdo neznal slovo selfie, neexistovaly ani chytré telefony. Moc rád na tu dobu vzpomínám!
Když jsem poprvé navštívil Bali, popravdě, nebyl jsem dvakrát nadšený. Můj vztah k tomuto ostrovu bohů se měnil pozvolna, ale věřím, že o to hlubší je. Bali jsem si zamiloval a když to jde, vracím se sem i několikrát ročně. Fascinuje mě zdejší kultura, víra v bohy a démony, jejich uctívání, obětiny a filozofie, která určuje celkový chod života na ostrově. Oltář pro oběti bohům nesmí chybět ani na rýžovém poli. Balijci děkuji bohům za dobrou úrodu, já děkuji Bali za jeho atmosféru a jedinečnou fotogeničnost.
