Věřím, že každý, kdo byl někdy v Amazonii, propadl jejímu kouzlu. Vždycky, když navštívím Amazonii a plavím se po Amazonce, zhostí se mě nebývalý klid. Zároveň jsem zde dychtivý po každé výpravě do pralesa, kde můžu objevit skryté krásy pralesa i jeho zvířecích obyvatel. Toto je jedna z mých vůbec prvních fotografií pořízených v brazilské části Amazonie. Tu fotku mám moc rád, dokonce visí i v mé kanceláři. Pokaždé, když kolem ní jdu, vzpomenu si na moudrost Amazonie a velkolepost Amazonky a mým tělem projde energie, která mě odhodlává k mé práci. Proto si myslím, že právě kancelář je tím interiérem, kde má tato fotka místo. I když věřím, že dobře vám s ní bude i v obývacím pokoji nebo třeba netradičně v koupelně.
Hallo mister! Hallo mister! Tahají mě za ruce dětské ruce. Po celou dobu, co fotím, mě sleduje asi deset capartů, pro které jsem stejně exoticky zajímavým bodem, jako majestátný Borobudur pro mě. Asi za dvě hodiny se jedno z dítek osmělí a poprosí mě, jestli se se mnou může vyfotografovat. Souhlasně kývnu a v tu ránu se strhne fotící kolotoč. Píše se rok 2004 a takové jsou mé první vzpomínky na toto místo. Tehdy ještě nikdo neznal slovo selfie, neexistovaly ani chytré telefony. Moc rád na tu dobu vzpomínám!
Sydney je jedno z mých nejoblíbenějších měst. Je pro mě velmi fascinující, jak zdejší architekti dokázali propojit historické stavby s moderní architekturou. Tato fúze dvou zcela odlišných světů vytváří nezaměnitelnou atmosféru centra tohoto úchvatného města. Sydney je nesmírně přátelské, kulturní a kosmopolitní město. Má však mnoho předností. Jedním z nich je třeba relativní klid. Moc rád jsem vždycky chodil do botanické zahrady v centru města, odkud je výhled na známou operu nebo právě na mrakodrapy, které vytváří nádhernou siluetu. Mám rád Sydney.
Tuhle fotku jsem prostě musel mít. Sydney se mi natolik vepsalo do srdce, že při pohledu na jakoukoli fotografii tohoto města, mám nutkavou touhu jet do Austrálie znovu. Staré a nové se v této metropoli neuvěřitelně doplňuje. Do jakého interiéru bych takový motiv umístil. Jednoznačně do kanceláře, zasedací místnosti nebo na recepci. Jsem ale přesvědčen, že taková panoramata se skvěle hodí i do domácích interiérů a nemusí to být pouze kancelář. Co třeba obývací pokoj, předsíň nebo třeba pokoj pro hosty?
Pohled tohoto muže, který se přišel pomodlit do bangkokského chrámu sedícího Buddhy Wat Suthat, jsou plné naděje a víry. Vždycky, když tuhle fotku vidím, zalije mě neuvěřitelný klid a pocit, že vše je tak, jak má být. Věřím, že přesně takovou harmonii a víru dokáže tento stařík přenést i do interiéru, třeba terapeutického centra, čekárny ale i do obývacího pokoje.
Příroda je tak krásná a uklidňující. Uvědomím si to vždycky o to víc, když narazím na její poklady ukryté třeba uprostřed tropického pralesa. V klidu a navíc o samotě jsem se u vodopádu Jembong zaposlouchal do zurčící vody i bzučivých zvuků džungle. Příroda umí zázraky nejen na Zemi ale i v duši a mysli. Věřím, že prostřednictvím právě této fotografie přivedete klid a přírodní zázrak i do vašeho interiéru.
Pro mnohé jsou králové zvířat ztělesněním síly, energie, elegance, šarmu a především týmové spolupráce. Lvi jsou jedinými kočkovitými šelmami, které žijí v pevně semknutých smečkách. Tento způsob života jim přináší bezesporu mnoho výhod. Vedle udržení teritoria a ochrany mláďat také to, že si v průběhu lovu můžou troufnout na větší kořist. Tyto lvice právě po takovém náročném lovu odpočívají. Přesto je jejich zrak stále ve střehu! Mít takové silné lvice v zádech je určitě silná motivace a dovedu si představit, že právě tento obraz dokreslí tu pravou atmosféru třeba v ředitelské kanceláři.
Cestu na tento úchvatný madagaskarský ostrov nikdy nezapomenu. Byla totiž plná dobrodružství. Už v půjčovně aut mi paní říkala, že cestu po východním pobřeží Madagaskaru neprojedu. V tu chvíli se však pro mě stala ještě větší výzvou. Paní měla pravdu v jedné věci, cesta to byla šílená. V jílovitém bahnitém terénu jsem se zahrabal několikrát. Cesta byla také plná přívozů, z nichž mnohé byly pouhopouhé bambusové vory. Zdolával jsme nesčetné množství dřevěných mostů, za jejichž stav bych ruku do ohně rozhodně nedal. Jednu noc jsem dokonce přespali v čarodějné vesnici, nebo se to o ní alespoň říká. Na výpravách dost často bývá i cesta cílem. Nosy Mangabe pak už na takové cestě byl rajskou třešničkou!
Australský Fraser Island je největším písečným ostrově světa. Má však ještě jedno nej, Na jeho písečném podloží totiž roste deštný prales, který je díky tomu opravdu jedinečný. Co mám na tropických deštných lesích rád, ať už se jedná o Amazonii nebo třeba tento na ostrově Fraser, je jejich svěžest, pučící život a uklidňující energie. Pevně věřím, že tato atmosféra na vás dýchne i z obrazů. Ať už byste si tento motiv pověsili třeba do koupelny, obývacího pokoje nebo třeba pro uklidnění vašich ratolestí.
Bali se za ta léta, kdy tento ostrov bohů mám tu čest navštěvovat, stalo srdcovou záležitostí. Tady relaxuji, zas a znovu objevuji nová zákoutí, žasnu nad usměvavostí místních lidí, užívám si čerstvého exotického ovoce a především chodím fotit zdejší fotogenické scenerie, které mě snad nikdy neomrzí. Nikdy bych si také nepomyslel, že třeba rýžová pole terasovitého typu můžou být tak krásná a dekorativní.
Pohled na úchvatnou stavbu zrcadlící se v řece Jamuně je okouzlující, stejně tak jako její romantická historie spojená s legendou o velké lásce. Taj Mahal nechal postavit císař Šahdžahán jako hrobku své ženě poté, co při porodu 14. dítěte roku 1631 předčasně zemřela. Své nejmilovanější choti Mumtáz Mahal tak císař touto stavbou věnoval věčnou slávu. Když jsem viděl nachově zbarvené nebe nad touto významnou stavbou, věděl jsem, že přesně to je ta správná chvíle na fotku. Tento obraz si určitě najde své místo u někoho s romantickou duší.
